VÝZNAM KAT V JUDU
Katy jsou formy, sestavy cviků s předepsaným detailním popisem pořadí jednotlivých pohybů, kroků, úderů, obrany, úhybů, kde má hluboký smysl každý detail jako je vzpřímený postoj, dokonce i to, jak a kam se díváme; důležitý je formální pozdrav při zahájení a ukončování kat. Katy slouží k výuce a k uchování tradice bojových umění. Cvičenec tak pronikne do minulosti s nádechem tradična a pochopí smysl a principy judo, které se prolínají i do cvičení technik. Pokaždé objevuje něco nového a porozumí věcem, které dříve nevnímal či nechápal. Pravidelným cvičením kat se také upevňují techniky. Výhodou je, že se katy dají cvičit po celý život, v jakémkoli věku, a stále to přináší užitek. V katách se používají také tradiční zbraně Kodokan Judo, jako je katana (meč), tantó (dýka), která symbolizuje i zároveň wakizashi (krátký meč), tyč (jo), a také moderně přidaná pistole. Je třeba upozornit na to, proč se nesmí používat techniky v kata do zápasu - Randori. Je zřejmé, že katy znázorňují modelové situace, které mohou nastat v boji s protivníkem, a následuje adekvátní obrana Toriho, tudíž se v Randori nesmí používat úderů, ani kopů či malých pák, abychom chránili zdraví nejen své, ale i zdraví spolubojovníka. O zbraních v Randori nemluvím, to je zcela zřejmé. V tradičním judu máme osm kat, zbytek jsou doplňující sestavy. Všechny se cvičí jen na jednu stranu, kromě jedné - Nage-No-Katy. Gonosen no kata nepatří do osnov Kodokanu, protože nebyla tvořena zakladatelem, ale kolegiem Danů. Jedná se o perfektní systém protichvatů - cvičí se dodnes také na zkoušky mistrovského stupně Dan.
STRUČNÝ POPIS TĚCHTO JUDO KAT
NAGE NO KATA
je sestava hodů. Tato kata vznikla v roce 1884 –1885 v Kodokanu. Je rozdělena do pěti základních částí z technik Gokyo a zčásti i sebeobranných prvků, a to po třech technikách. Je zajímavá také v tom, že jsou zde využity techniky všech částí, jako jsou techniky rukou, boků, nohou, ale i strhy, které v Judo cvičíme. Po ceremonii se začíná cvičit tak, aby cvičenci ukázali principy této katy (jemné cesty juda). V katě je Uke ten, co útočí a Tori obránce. Tato kata se cvičí na obě strany.
KATAME NO KATA
je sestava znehybnění. Tato kata vznikla ve stejných letech jako Nage–no–Kata, také v Kodokanu. Skládá se ze tří hlavních částí po pěti technikách. Jsou to Osaekomi-waza (techniky držení), Žime-waza (techniky škrcení) a Kansecu-waza (techniky páčení). Jsou zde opět používané techniky, které cvičíme na tréninku, a rovněž i sebeobranné. Uke v první části naznačuje vždy tři úniky, dále pak jen jeden kvůli účinným technikám Toriho. V této katě se pohybujeme pouze na zemi po jednom koleni a to levé nohy, což znázorňuje opět minulost, kde se nosily na levém boku meče: katana a wakizashi (dlouhý meč a krátký samurajský meč, nosívala se i dýka – tantó schovaná pod kimonem). Všechno, co se v katě cvičí, znázorňuje dobu samurajů. Po ceremonii zahajují cvičenci katu.
KIME NO KATA
Rokem 1888 vzniká Shinken-Shobu-No-Kata. Překládá se jako základní sebeobranné formy a představuje základní průřez principu útoku a obrany. Znak Shinken znamená ostrý meč, znaky Shobu znamenají boj a znak Kime je konečný, definitivní, může být přeložen jako forma konečného řešení. Rozděluje se také do dvou částí Idori - v kleče (8 technik) a Tachi-ai v postoji (12 technik). V této katě se objevují zbraně, které dříve samurajové nosili běžně, a to wakizashi a katana. V katě je používán nůž-tantó, znázorňující wakizashi. Cvičenec se zde může zdokonalit v sebeobraně, učí se nejen bránit proti úderům, úchopům, či útokům i se zbraní, ale zároveň se také učí základní formy útočné jak se zbraní, tak beze zbraně. Tyto základní techniky jsou velice efektivní i do dnešní doby.
SEIRYOKU ZENYO KOKUMIN TAIKU NO KATA
Katu lze přeložit jako tělovýchovnou sestavu účinných prvků boje. Jak říká již název, techniky by měly být prováděny s minimálním úsilím a maximální účinností, která je dosažena kontrolou nad Ukem pomocí páky. Je tvořena třemi skupinami technik. První skupina, Tandoku renshu, je cvičena bez soupeře a je tím v judu jedinečná, je tvořena z judistických úderů a kopů. Ve druhé skupině je cvičena forma Kimeshiki - forma rozhodnutí při provedeném útoku a to Idori (v kleče) a v Tači-ai (ve stoje). Ve třetí skupině je vidět výběr technik z Ju-no-katy, tato kata vznikla roku 1924.
GOSHIN JUTSU NO KATA
Překládá se jako moderní sebeobrana. Tato kata vzniká po smrti zakladatele Judo, prof. Jigoro Kana, a to v roce 1956. Na jejím vzniku se podílel mistr Aikido, Kenji Tomiki, jehož vliv je v katě zřejmý. Je v ní použito těchto zbraní: nůž, tyč-jo, a pistole. Ze základních technik této katy dodnes těží některé bojové styly a některé techniky jsou používány dodnes ve výcviku v zásahových jednotkách PČR, AČR nebo u MP, dokonce i ve výcviku bodyguardů. Obsahuje 21 technik, z toho 9 technik řeší ozbrojený útok a 12 technik neozbrojený.
ITSUTSUNO KATA
Tato kata vzniká v témže roce jako předešlé dvě katy. Je to kata pěti skrytých principů, pěti přírodních sil, tudíž pěti nejefektivnějších forem v Judo, které se znázorňují při cvičení této katy. Techniky nemají název, je to jen pět principů. Tato kata patří mezi nejkratší katy v Kodokanu. Vyžaduje již pokročilejší cvičence, poukazuje nám na možnost duchovního rozvoje a práce s energií. Lépe pochopíme smysl základních hesel zakladatele Juda.
KOSHIKI NO KATA
Vznik této katy mi není znám, pochází ze školy Kito-ryu, kde ji převzal Kano z ju-jutsu v nezměněné formě, a tak se dochovala až dodnes. Můžeme z ní cítit minulost, tradici, hluboký smysl a respekt v technikách, protože tyto techniky pochází přímo z boje, kdy stál samuraj proti samuraji. Překládáme ji jako formu klasické nebo staré formy sebeobrany. Skládá se ze dvou částí a to: Omote - 14 technik a Ura - 7 technik. Kata je cvičena po celou dobu, jako by byl Tori a Uke v samurajské zbroji.
JU NO KATA
Je sestava jemnosti, či forma pružnosti. Jsou v ní tři skupiny po pěti technikách. Tato kata má v sobě skryté prvky sebeobrany, staré dobré ničivé techniky ju–jutsu. Má i mimo jiné zdravotní účinek, protažení celého těla, tedy i účinek na pružnost adeptů. Není náročná na pohyb, cvičí se velice pomalu a lze ji cvičit v jakémkoliv věku. Ve stáří či se zdravotním omezení se dají techniky přizpůsobit a adept má i tak krásný nepopsatelný prožitek. Vznik této katy se datuje mezi rokem 1886–1887.
GO NO KATA
Tato kata vychází ze škol Kito-ryu a Tenshin-shin-yo-ryu ju-jutsu, které studoval mistr Kano. Byly do ní přidány tehdy cvičené techniky a celý soubor byl ustanovený základními technikami judo. Tehdejší cvičební oděv se od dnešního lišil, jelikož byly odhalená kolena a lokty, nevyhnutelně se lišil postoj a úchop při jigotai (základní obranný široký postoj v pravém, či levém střehu). Někdy se držel i úchop za límce, až po čtyři prsty nad koncem rukávu. Go no kata v době, kdy se přijala z ju-jutsu do juda, byla nejstarší katou Tachi-wazy. Z tohoto důvodu tam bylo jen málo technik – seoi nage, ushiro goshi, sukui nage, uki goshi, hadaka žime, o soto gari, kata guruma. Je patrné úsilí doplnit těchto sedm technik na konečných deset, což se později stalo. Lze tedy předpokládat, že byly ustanoveny základními technikami tehdejšího juda, byly to jedinečné a cenné techniky. Dnes se tato kata téměř necvičí. Je již velice málo lidí, kteří ji vůbec ještě znají. Tato kata byla vidět na Kyotském festivalu Butoku, kde ji předváděli mistři Sakamoto (9.dan-tenshin-gujo-ryu, 88 let) a Sato (8.dan-fatamizu-šicu-ryu, 82 let).
GONOSEN NO KATA
Tato kata vzniká v roce 1915, avšak na univerzitě Waseda, nikoli v Kodokanu. Vytvořilo ji kolegium Danů. Je to kata základních protichvatů judo v postoji. Provádí se ve zpomalené formě tak, aby vynikly principy protichvatů. Tato kata obsahuje 12 hodů. V roce 1882 bylo v Tokiu založeno vzdělávací centrum, kterému se říkalo neoficiálně Waseda - podle místa, kde žil její zakladatel. V roce 1902 získalo toto centrum statut univerzity a zároveň i již zažitý název Waseda. Tato univerzita patří dodnes k nejprestižnějším japonským vysokým školám. Veškeré prvky v této katě jsou čisté techniky Kodokan Judo, které lze velice efektivně využít i v zápase. Tato kata se neskládá ze sérií. Je však zapotřebí úzké spolupráce, dokonalé souhry těla Toriho s Ukem, čehož dosáhneme pouze pilným a pravidelným tréninkem. Toto ovšem platí ve všech katách.
Renkoho waza
Nejedná se vyloženě o předpisovou katu, ale o soubor odváděcích technik, které se dodnes využívají u ozbrojených složek. Od roku 1886, kdy japonské policejní oddělení v Tokiu sponzorovalo soutěž mezi nově vzniklou školou Kodokan Judo a staršími ju-jutsu školami, kdy studenti Kodokanu porazili ju-jutsu školy, policie přijala Judo jako tréninkové metody a techniky. Úzká spolupráce mezi Japonskou policii a Kodokan Judo pokračuje až do současnosti. Následující techniky byly vyvinuty na pomoc při kontrole podezřelých osob a jejich blokaci (znemožnění dalšímu útoku). Tyto techniky juda jsou demonstrovány Sumiyuki Kotaniho, Kodokan 10. dan, a Yoshimi Osawa a Yuichi Hirose, 7. dan.
Joshigoshinho no kata
Je soubor technik ženské sebeobrany, který je předepsaný v každém detailu. Vhodný pro muže, ženy, měli by ho znát všichni judisti.
